Správa obce od nejstarších dob až po naše časy.
A. DOBY CÍSAŘSKÝCH RYCHTÁŘŮ:
Staré zápisy s počátku XVIII. Století nám vypravují, kterak vypadala v Bedrči obecní správa a její zřízení. Část obce - 2 čísla - patřila do pravomoci konopištské vrchnosti a ostatní do pravomoci města Benešova. Benešovskou vrchnost nejspíše toto rozdělení mrzelo a proto vyměnila roku 1728 dvě chalupy, které patřily ke konopištskému panství, za chalupy v Mysliči. Konopištské panství se tak vzdalo své pravomoci nad uvedenými dvěma chalupami v Bedrči a tak celá obec Bedrčská patřila od roku 1728 k Benešovu.
Magistrát města Benešova ustanovoval bedrčského rychtáře, vedl pozemkové knihy, staral se o pořádek v obce, o záležitosti policejní, vojenské apod. Rychtář musel policejní , vojenské apod. Rychtář musel na městském úřadě složiti přísahu, v níž musel ,,pod ztrátou cti a víry slíbiti, že čest a prospěch Jeho Majestátnosti a Jeho náměstků chce dle své možnosti a síly podporovati, veškeru škodu a nebezpečnost ale zachránili…" Obzvláště pak musel přislíbiti, že bude ,,při každé příležitosti, ve věcech úředních, které mu svěřeny budou, dle svého svědomí a opatrného rozumu jednati, každému, buď chorému nebo bohatému, bez ohledu jak náleží právo uděliti nebo břemena naložiti, pravdu bezelstnou na dotazování svých představených větně vyjeviti, úřední tajnosti při sobě až do smrti zachovati a zamlčeti, svým představeným poslušnost prokazovati a ve všem podle rozkazů vyšších se chovati a ve všem podle rozkazů vyšších se chovati a nařízení bedlivě plniti." Nový rychtář musel však ještě přísahati, ,,že v žádném tajném nebo nedovoleném spolku neb nějakém zapovězeném bratrstvu ani v této zemi, ani v cizí zemi nestojí a také budoucně státi nechce."
Rychtář měl četné povinnosti. Protokol z 9. června 1817 nám prozrazuje, že měl bedrčský rychtář tyto věci na starosti:
Za války a vojenských doprav musel dělati průvodčího
musel pomáhati při odvodech rekrutů, ubytování vojska a při poskytování přípřeže
měl částečný dohled nad bedrčským dvorem, dohlížel nad lesy a musel býti při dělání pasek
účastnil se komisí (úředních jednání), konaných v Bedrči
dohlížel při robotě, konané na městských stavbách, zejména pak při stavbě obydlí bedrčského pachtýře, při bourání staré radnice (v Benešově r. 1818).
I jiných povinností měl hodně, ale zato nemusel robotovati.
Kolem roku 1807 rychtářoval v Bedrči Matěj Škvor, kolem 1812 Jan Šimek, po něm až do rkou 1834 Josef Baštář apotom do roku 1840 Jan Šimek.
Roku 1848 byla zrušena robota, bylo zrušeno i poddanství vrchnosti a zavedla se obecní samospráva.
B. DOBA OBECNÍ SAMOSPRÁVY.
Kdo se stal v Bedrči obecním starostou po r. 1848, nevíme. Když byl vydán r. 1864 obecní řád pro Čechy, spojily se Petroupim, Petroupec, Sembratec, Kochánov a Bedrč v jednnu politickou obec a zvolily si obecního starostu. Roku 1874 byl vyhlášen nový zákon (z 26. listopadu, č. 87), podle něho žádala Bedrč, aby byla odloučena od ostatních 4 obcí a aby se stala samostatnou obcí. V listopadu toho roku zvolili si v Bedrči své obecní zastupitelstvo a to si pak zvolilo za starostu Františka Kováře, za prvního radního Fr. Škvora a za druhého radního Karla Kováře. Volby se vždy po 3 letech opakovaly. Za světové války starostoval v Bedrči Karel Kovář a po něm M. Tischl. Po převratu byl tam starostou Jaroslav Baštář, a to až do konce roku 1927, od roku 1928 starostuje Josef Čipera.
Obecní zastupitelstvo v Bedrči čítá 6 členů, obecní rada 2 a starostu.